Denní blog

Chybu na sociálních sítích může udělat uklízečka i generální ředitel

post
Od Eliška Vyhnánková, 11.5.2015 pro Denní blog
Eliška Vyhnánková - Chybu na sociálních sítích může udělat uklízečka i generální ředitel

Rozhovor pro Hospodářské noviny najdete v archivu iHNed.cz

Dlouhou dobu se považovala pouze za fanouška sociálních sítí. Před čtyřmi roky napsala na Twitter vzkaz, jestli jí někdo nechce dát práci. Chtěl. A nebyl sám. Eliška Vyhnánková se tenkrát rozhodla pro firmu Newton Media. Po dvou letech podle jejích slov už dozrál čas na volnou nohu. Dnes radí firmám, jak se ve virtuální realitě efektivně pohybovat. Školila například Ženy s.r.o., Českou spořitelnu, ČSOB nebo třeba zaměstnance drogerie Rossmann.

HN: Na sociálních sítích jste prakticky od jejich vzniku. Změnilo se zásadně chování českých firem na internetu?
Stále vidím problém v chápání přínosu sociálních sítí, to se nezměnilo. Setkávám se s nadřízenými, kteří jsou velmi zaměstnaní, nemají na sociální sítě čas a považují je za volnočasovou zábavu. Kvůli tomu k nim mají negativní vztah. A pak jsou tady ti, kteří se sociálních sítí bojí. Nevidí jejich efekt, a dokonce ani nechtějí, aby je používali zaměstnanci.

HN: Co například přístup, že sociální sítě jsou čistě osobní věc zaměstnanců a vedení do ní nic není?
Je přirozené, že na sociálních sítích má každý svou image a nechce, aby mu do jejího utváření někdo mluvil. Několikrát jsem ale byla svědkem situace, kdy někdo z mých přátel na Facebooku napsal status, že nemá rád svou práci. Vy to jako uživatel sítě vidíte a vnímáte. Dejme tomu, že máte 200 lidí mezi kontakty, není to sice moc, ale i tak je to dost vysoké číslo. Tito uživatelé cítí, že je jejich kamarád nešťastný. A já jako jeho přítel se v momentě nákupu radši rozhodnu pro jiný e-shop. V případě e-commerce firmy může těch 200 lidí zásadně ovlivnit tisíce dalších.

HN: Jaké je tedy řešení?
Bylo by vhodné od základu proškolit všechny členy společnosti − od uklízečky po generálního ředitele, protože každý může udělat chybu. Je dobré, aby zaměstnanci věděli, co se stane v případě, že na svém Facebooku napíšou pozitivní i negativní status na zaměstnavatele.

HN: E-commerce je hodně dynamické a rychle se měnící prostředí. Co vy sama děláte, abyste se v něm udržela?
Neustále se sama vzdělávám. Čtu knížky, články, chodím na konference. Učení se novým věcem je v téhle branži nutnost. Pokud z ní na rok vypadnete, tak se do ní jen těžko vrátíte. Zrovna nedávno jsem četla na Twitteru zprávu, kde někdo zaznamenal slovíčka, která před deseti lety neexistovala. Byly mezi nimi výrazy jako sociální média, smartphone nebo selfie. Ne­umím si představit třeba ženy, které jsou pět let na mateřské a vrací se do e-commerce firem.

HN: V e-commerce se pohybuje hodně mladých lidí, mnoho z nich nepřesáhlo třicítku. Proč?
Pokud se chcete prosadit v e-com­merce, tak potřebujete hodně energie. Posun vidím i sama na sobě. Mně je třicet tři let a neumím si představit, že týden ponocuji a rozjíždím firmu, jak to dělají mladí startupisté. Pokud je někomu více než třicet nebo čtyřicet let a má doma rodinu, tak mu nezbývá prostor pro to, aby například osmnáct hodin denně věnoval na rozjíždění vlastního byznysu. Předpokládám, že i manažeři ve velkých firmách stejné pracovní nasazení očekávají od svých zaměstnanců.

HN: Je tenhle stav dlouhodobě udržitelný?
Osobně si myslím, že v určitém věku firmy by měl být kladen důraz nejen na levnou kvantitu, ale i na dražší kvalitu. Mám pocit, že mladé firmy hodně jedou na vyčerpání a jsou líhní, kde mladí pracují nad rámec. Pokud tito lidé ale vydrží, tak mají v životopise společnost se jménem. Upřímně ale doufám, že je na trhu dost těch, kteří se cítí svobodní a nenechávají se pohltit.

HN: Vy sama jste začínala jako zaměstnanec, proč jste hned nešla na volnou nohu?
Člověk potřebuje nasbírat zkušenosti. Zpětně bych byla moc ráda, kdybych před deseti lety mohla například pracovat pod zakladatelem Slevomatu Tomášem Čuprem. Byla by to nedocenitelná praxe.

HN: Pokud byste byla HR šéfka e-commerce firmy, koho byste vzala? Nováčka, nebo zkušeného člověka?
Kdyby to byla malá firma, tak bych volila zkušené zaměstnance kvůli jejich praxi. Pokud by se mi firma začínala rozjíždět, tak bych brala mládež a vychovávala si ji.

HN: Sledujete trendy v oblasti zaměstnávání lidí na internetu?
Mně se hodně líbí, že firmy pomalu upouštějí od klasických životopisů a jsou otevřené kreativním žádostem o práci. Slyšela jsem o slečně, která se marně ucházela o místo v Airbnb, firmě, která zprostředkovává sdílení ubytování. Když jí to poněkolikáté nevyšlo, tak na internetu udělala průzkum, kde analyzovala nedostatky firmy. Výsledek dala na sociální sítě a zaujala tak přímo šéfa Airbnb, který jí následně nabídl práci.

HN: Jak by se firma měla chovat, aby přilákala lidi?
Osobně bych šla pracovat do firmy, o které budu mít dostatek informací. Například Rohlík.cz, Bonami.cz nebo Zoot.cz jsou hodně vidět. Doporučuji také propojení s Linked­Inem, kde bych si chtěla přečíst, jak je skvělé u nich pracovat.

Napiš komentář

Nejnovější články

Nejnovější komentáře

Štítky

Blogy

martinus.sk